V základní škole v Zubří se nadchli pro otakárka fenyklového. Vzhledem k tomu, že je to chráněný druh, museli si požádat referát ŽP OÚ ve Vsetíně o povolení k odchovu. Poprvé žádali v roce 1996 a od té doby se odchovu otakárků věnují každý rok. Děti pod vedením pana učitele J. Kováře zachraňují tento druh motýla z ploch, které obhospodařují zahrádkáři. Při pěstování miříkovitých rostlin (především kopru a mrkve) jsou housenky tohoto živočicha pokládány za škůdce a následně hubeny. Žáci provádějí zachraňující sběr a dále o housenky pečují. Housenky chovají v akvariích, kde se zakuklí a na jaře promění v motýly. Ty pak děti pouštějí na svobodu.
V tomto projektu nejde pouze o to, aby se děti naučily, jak motýly zachraňovat, ale i o to, aby pochopily křehkost jejich přirozeného prostředí.

Významným dlouhodobým projektem se ve škole v Zubří stala i tradice oslav Dne Země. Od prvního ročníku je členěna na dvě části. V první polovině dubna jsou vyhlášeny různé soutěže, které jsou hodnoceny podle věkových kategorií. Jedná se o výtvarné, literární i fotografické soutěže, turnaj v pexesu pro děti z nižších tříd. Na ceny pro vítěze většinou přispívá místní úřad.
Druhou část oslav Dne Země tvoří celoškolní úklidová akce v okolí školy, odklízení černých skládek, čištění okolí potoků, čištění místní studánky. O výsledcích akcí ke Dni Země jsou spoluobčané informováni v místním tisku.

K propagaci ekologické činnosti využívají mimo místního tisku i jiné příležitosti. V budově školy mají stálou expozici zaměřenou na přírodovědné vzdělávání žáků a pořádají i různé výstavy pro veřejnost.

Sluníčkový den: projekt pro žáky druhých tříd. Děti plnily po celý den různé úkoly (formou her a soutěží) a sbíraly Sluníčkové odznaky. Den začínal loutkou Sluníčka, které děti přivítalo a seznámilo je s programem.
- Sluníčkové čtení (čtení)
- Sluníčková hymna (sloh, hudební výchova)
- Jak přelstít slunečního skřítka (český jazyk)
- Sportovní zápolení se Sluníčkem (tělesná výchova)
- Sluneční paní (matematika)
- Sluníčkové zpívání a malování (hudební a výtvarná výchova)

Ve škole ve Frýdku - Místku měly na jaře 2002 co dělat i starší děti. Pracovaly na projektu Zemědělský půdní fond a byla to práce téměř vědecká. Zjišťovaly pH u půdních vzorků odebraných z různých lokalit. Sledovaly rostlinné složení na jednotlivých lokalitách a porovnávaly výskyt jednotlivých druhů s tabulkou rostlinných indikátorů prostředí.

Děti zjistily, že všechny vzorky kromě těch z okolí mezinárodní silnice a skládky, vykazovaly i po opakovaných rozborech optimální hodnoty pH. Prakticky si vyzkoušely, co obnáší takový výzkum. A jak hledat potřebné informace v literatuře. Na projektu spolupracovaly s RNDr. Miroslavem Konečným, CSc., Zemědělsko - ekologickou poradnou a laboratoří, Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n/L. - pobočka Frýdek - Místek, Referátem životního prostředí OÚ ve Frýdku - Místku a s firmou ZEMPOLA - Hnojník.

Studenti se aktivně zapojují do projektů Terezy a daří se jim k této práci přivést i většinu svých spolužáků. Projekty realizují hlavně v rámci praktických cvičení z biologie. Každý rok si vyberou jeden z projektů a snaží se ho co nejvíce doplnit o další aktivity. Pro studenty primy a prvních ročníků pořádají ekologické kurzy.
Kromě Terezích projektů mají i svůj projekt Zajištění tahových cest pro obojživelníky.

Návrh úvodní stránky časopisu, Gymnázium a střední odborn á škola Hořice

Svůj projekt Chrudimka realizovali žáci spolu s učiteli v rámci školy v přírodě. Stanovili si následující úkoly:
- Zmapovat tok řeky Chrudimky na jejím horním, středním a dolním toku z hlediska hydrometeorologických měření
- Zakreslit do mapy výsledky jednotlivých měření (Ph, teplota, průhlednost)
- Zamyslet se nad problémy znečišťování řeky, která je zdrojem pitné vody pro Chrudimsko
- Vytipovat největší znečišťovatele řeky, seznámit je s měřeními a společně s nimi se zamyslet nad možností nápravy
- Zjistit, jaký význam má řeka pro daný region (rekreace, zdroj pitné vody a užitkové vody, rybolov)
- Seznámit s výsledky projektu širší veřejnost - besedy, tisk atd.

Zatím proběhla první etapa projektu, kdy žáci poznali s technikou měření a s pomůckami, které se k měření používají. Seznámili se s problematikou životního prostředí a přírodními podmínkami dané oblasti. Zjistili největší znečišťovatele řeky ve vymezeném úseku toku a pokusili se v hodnotící besedě na závěr soustředění najít způsob zlepšení stavu řeky.

V projektu "Chrudimka" budou děti samozřejmě pokračovat i v dalších letech.

Škola se zapojila do projektu "Energie - posviťme si na úspory" a na základě výsledků z tohoto projektu vytvořili žáci úsporná pravidla pro celou školu.

Děti se také zapojují do sběru starého papíru a PET lahví. Kromě toho adoptovali žáci školy krajtu tmavou z brněnské ZOO.

Velkým školním projektem je přestavba školního bazénu na bazén se slanou vodou. Zahájení provozu bazénu se zúčastnil i Václav Klaus.

Za finanční spoluúčasti Fondu životního prostředí a městské části Brno - střed naváže na rekonstrukci bazénu instalace solárních panelů na střechu školy.

A jaká stanoviště pro ně připravili?
- Jak se vyrábí recyklovaný papír a jeho další použití
- Hřbitov odpadků
- Hry se zaměřením na třídění odpadu
- Skládání ptačích budek
- Zkusili si okomentovat odstrašující ekologickou videonahrávku
- Otestovali své znalosti v ekotestu
- Vyzkoušeli svoje znalosti léčivých bylin
- Poznávali chráněné druhy rostlin a živočichů
- Vyhodnocovali oblasti podle výskytu lišejníků a vodních živočichů

Společně pak na závěr uspořádali minikonferenci. Zahraniční návštěva vzbudila zájem okolí (tisku, rozhlasu, rodičů,…) o školu a dění v ní.
Děti samozřejmě se všemi školami spolupracují i po skončení návštěvy.

K vytvoření vlastního projektu ESCOSCENT 2001 - environmentální výchovou k trvale udržitelnému rozvoji, chemická analýza v ekologické praxi je vedla myšlenka mezinárodního projektu GLOBE, který na škole realizují již od jeho počátku. Pro svůj projekt získali i zahraničního partnera, školu ležící blízko města Oviedo ve Španělsku. Projekt spočívá nejen v popisu krajiny, ale také v odborných chemických analýzách odebraných vzorků. Důležitou součástí jsou i odborné besedy a exkurze. Studenti se těší na výsledky srovnání stavu jejich města, kde je hlavně chemický, sklářský, elektrotechnický a potravinářský průmysl, a španělského města, které bylo v rámci EU vyhodnoceno jako druhé nejlepší právě po stránce ekologie.

Svůj projekt nazvaly děti Sokol. Rozhodli se podpořit útulek pro zvířata v Jinonicích. Podařilo se jim vybrat 900 kč a nasbírat spoustu tvrdého pečiva. Všechno pak odnesly do útulku, kde se seznámily se všemi jeho obyvateli (např. káně lesní, pštros, čáp, straka,…).

Děti pracují v projektech Terezy, ale i ve svých vlastních. Snaží se rozšiřovat ozeleňování oken, školních tříd a chodeb v rámci projektu Zlepšování životního prostředí, pěstovat ve třídě strašilky, a v zimních měsících pomáhat přírodě - rozmístěním krmítek a vánočním stromem pro zvířata. Děti také pomáhají při řešení dopravní situace města.

V projektu Doprava sledují hustotu dopravy ve městě a při jednání o změnách v dopravní situaci jim pomohlo i měření kyselosti srážek. Dosáhli tak mírného zlepšení změnou dopravního značení.

Projekt, v jehož rámci děti prozkoumávaly geologické poměry svého okolí s důrazem na ekologické důsledky změn klimatu, lesního hospodaření apod., nazvali ve škole ve Cvikově Poznáním k porozumění. Děti, učitelé a dospělí z řad rodičů podnikli společně několik výletů za zajímavostmi svého kraje. Na těchto akcích ušli přes 100 km, na kolech ujeli asi 40 km a vlakem ujeli 120 km.
Teď už každý z nich ví, jak se která hornina nazývá a jak se od sebe navzájem liší a mají v plánu soustředit se zase na jiný obor jako např. vegetace a mizející druhy rostlin.

Do soutěže přihlásila škola dva projekty - projekt pro všechny žáky školy - Učíme se hospodařit a projekt pro žáky 2. tříd - Za humny.

Projekt Učíme se hospodařit zahrnuje následující aktivity:
- Péče o zeleň a úpravu okolního prostředí - návrhy žáků na úpravu okolí školy, porovnávání stávajícího stavu s historií, vysazování stromů a keřů v okolí školy za finanční pomoci sponzorů.
- Šetříme energií - návštěva výstavy ČEZ v Jihlavě, exkurze do JEDU - seznámení s alternativními zdroji energie, šetření energií doma i ve škole; ve škole je nainstalován demonstrační solární fotovoltaický systém a žáci provádějí pravidelná týdenní měření
- Šetříme vodou - mapka studánek, literární a výtvarné práce na toto téma, zjišťování kvality vody z různých zdrojů, besedy
- Třídění a sběr odpadu
- Ekologizace provozu školy

Náplní projektu Za humny je rozšíření učiva prvouky. Zahrnuje praktické činnosti, poznání přírodní rezervace Luh u Telče, vztahy člověka ke kulturní krajině.

Projekt zahrnoval tyto aktivity:
- Určování rostlin, ptáků, hmyzu v okolí školy
- Poznávání dřevin a bylin (jedovaté, léčivky) v zámeckém parku
- Prohlídka Malé ZOO a beseda s majitelem
- Pozorování potoka - vodní a pobřežní ekosystémy, teplota vody, pH, vodní eroze
- Hledání pobytových znamení živočichů
- Ekosystémy polí
- Výstavka přírodnin
- Závěrečná beseda dětí a vyhodnocení soutěží vyhlášených během projektu

Děti projevily opravdu veliký zájem a některé přivedly na stanoviště, kde prováděly pozorování, své rodiče. V dalším roce pracovaly na tomto projektu i ostatní třídy prvního stupně.

Na této dvojtřídní, malotřídní škole a mateřské škole realizovali ve školním roce 2001/2002 projekt POŘÁD SE NĚCO DĚJE. Tento projekt vychází z učiva prvouky, vlastivědy, přírodovědy, pracovních činností, hudební a literární výchovy. Při plánování tohoto projektu vycházeli také z projektů TEREZY, z obřadních cyklů a vlastních nápadů.

V rámci projektu se uskutečnilo:
- celoroční třídění odpadu a sběr starého papíru (2582 kg)
- vycházky s poznáváním rostlin, sběrem plodů, pozorováním krajiny
- výstava podzimní úrody z polí a zahrad
- úklid okolí školy a školní zahrady
- vystoupení dětí na besedě s důchodci
- drakiáda
- pečení, zdobení a výstava perníků
- Pohádkové odpoledne - s maňáskovým divadlem a komunikativními hrami
- vánoční besídka
- Fašankový průvod
- Karneval se soutěží o nejlepší masku z odpadového materiálu
- vysévání semen lesních stromů a zeleniny

Na projektu pracují v rámci vyučování, ale i mimo něj, a snaží se zapojit rodiče i širokou veřejnost. Pomocí jednotlivých částí projektu se u dětí vytváří kladný vztah k obci, k regionu, ke jejich životnímu prostředí. Zapojením veřejnosti a pořádáním akcí veřejnosti přístupných se odstraňují bariéry mezi školou a veřejností. Většina školních akcí je inzerována v obecním zpravodaji Rokytník.

Základním týmem jsou všechny pracovnice školy včetně kuchařek a uklízeček a žáci základní i mateřské školy.

Finanční prostředky získávají částečně z grantu obce na ekologickou výchovu, částečně ze sběru papíru či léčivých rostlin a částečně ze vstupného vybraného na akcích pro veřejnost či z masopustní obchůzky.

Ukázky z hodnocení projektu žáky školy:

"Soutěžil jsem na téma "Význam lesa v krajině". Ve škole jsme hráli hru "Rio de Praleso" a diskutovali jsme o tropickém deštném lese. Mým úkolem bylo nakreslit ptáky žijící v tropickém deštném lese včetně popisu. Byli skoro jako skuteční a zvítězil jsem."
Martin Lednický, 8. třída